neděle 8. listopadu 2015

Karkulky nejsou jen v pohádkách

Jak vypadá u nás "taková normální neděle?" Matylda má teď asi třídenní období, kdy "nutně" potřebuje ke svému životu šaty. Popravdě, zimních moc nemáme, protože jsme si vystačily vždy s džínami. Takže pračka teď jede na full výkon.
No a dnešní odpoledne bylo ve znamení Karkulky. Po obědové siestě se probudila s dobrou náladou a štrádovala si to do skříně. Matylda je ve své skříni už opravdu zběhlá a vyzná se v ní lépe než tatínek. No a vyhrály to skvostné
Kenzo šatičky s pončem.
Co mě ale vůbec nenapadlo, že to nebylo proto, že by snad Matylda byla milovnicí značky Kenzo, ale začala hned zpívat Červenou Karkulku. Do té se Matylda zamilovala v Toskánsku, kdy jsme objevily operku od Uhlíře a Svěráka a hrála nám snad milionkrát za den. Takže jsme na grilovačku k babičce a dědovi vyráželi s Karkulkou, které nemohl chybět ani košíček.
 
 

Že jsem takhle zbarvená,
říkají mi Červená.
 Karkulka červená,
že jsem takhle zbarvená,
že jsem takhle zbarvená.


Všechno v tomto košíčku
 je pro moji babičku,
 v košíčku proutěném,
 nečmuchej tam, čert tě vem!
 Nečmuchej tam, čert tě vem!




Žádné komentáře:

Okomentovat