pondělí 21. prosince 2015

Jak chtěl Hugo dárečky

aneb jak si na ten svět trochu pospíšil...


Jak jistě všichni víte, měla jsem fantastický termín porodu 24.12. No co Vám budu povídat, ač je to datum pěkné, Vánoce na porodním sále se mi moc trávit nechtěly. Nicméně nic nenasvědčovalo tomu, že by to mělo být nějak jinak.

10.12. jsem šla na kontrolu, kde jsem se dozvěděla, že se opravdu, ale opravdu vůbec nic nechystá a že tedy na konci dalšího týdne budu zřejmě rodit císařem (vzhledem ke skutečnosti, že poprvé tomu nebylo jinak ) . Řekla jsem si fajn. I když jsem si moc přála rodit přirozeně, holt, jsem se s tímto ortelem začala smiřovat.
 
Jenže večer jsme měli ještě s holkami "vilijovku" (v překladu vánoční večírek), kam jsem se vydala pěšky a tak trochu na můj stav už rychlejším tempem. Večírek to byl opravdu podařený - nasmály jsme se až, až a já měla prostě hlad a chuť na všechno, co jsem si zakazovala! Takže topinku s vajíčkem jsem zapila malým pivíčkem, pak jsem se chtěla zahřát svařákem no a v závěru jsem dostala chuť na něco sladkého! A tak jsem si myslela, že když "Lentilky máš v hrsti, bude mi patřit celý svět!" Ano vím, tohle není ideální strava pro těhotné, ale říkala jsem si - jednou za čas.
 
Doma jsem ulehala v dobré náladě a vůbec netušila co bude následovat. Ve 2 hodiny ráno mi praskla voda. Ale já si říkala, že by toho přece mělo být více, a tak jsem si šla znova lehnout. Jenže potom mě začalo lehce něco bolet, a já usoudila, že by to mohlo být ono. Vzbudili jsme mamču (ať nemusíme budit Matyldu) a vyrazily jsme. Já si pořád naivně myslela, že plaším a tvrdila jsem, že mě určitě pošlou domů. Neposlali. Kontrakce po 2 minutách a tak to bylo až do desáté hodiny ranní, kdy se narodil fantastický Hugo!

Co říkám na porod? Oproti prvnímu císaři, to trvalo trochu déle, nicméně byl to parádní zážitek. Vidět poprvé toho úžasného fazola, tomu se nevyrovná nic na světě. Že porod bolí? Ano, trochu možná jo, ale je to prostě jiná bolest, na kterou hned zapomenete. Já mohu říct, že jsem si to opravdu užila.

A co naše Matylda na svého bráchu? Už je jeho starší ségra a mě po návratu z porodnice najednou připadá jako velká holka. Ale více příště...

 





neděle 6. prosince 2015

Mik, Miku, Mikuláš...

Tradice Mikuláše? Ano, ne?

V dnešní době se hodně setkávám s názory, že Čert nesmí přes práh, že jde o zbytečné strašení dětí, že jim to způsobuje trauma atd.
Něco na tom samozřejmě je, na druhou stranu si pamatuji, když jsme byli děti my. Asi bych našla i nějakou uplakanou fotku, nicméně nemyslím, že by to ve mě zanechalo nějaké následky. Tady zastávám názor "všeho s mírou." (Hlavně je třeba hlídat čerty, aby to s tou rolí moc nepřeháněli).
Asi bych se k této tradici stavěla trochu jinak, kdyby se Matylda bála. Jenže ona je čerty naprosto posedlá. Miluje je!!! No po mě asi opravdu není. Nejšťastnější by byla, kdybychom ji vzali do Rakouska na jejich tradiční Krampuslauf nebo kdyby mohla s čertem do pekla. Tím pádem jsme my měli vyřešeno. Matylda absolvovala tradičního čerta u známých, potom ve školce a nakonec ještě na jejich oblíbených konících.
S dárečky jsem to nijak extra nepřeháněla. Nesměly chybět mandarinky (které se teď u nás kupují na kila), nějaké zdravé perníčky, hračku jsem vybírala na mých oblíbených FB stránkách Rozvoj Fantazie (kde velice ráda nakupuji, a objevíte tady mnoho zajímavých a výukových hraček) - ta slavila největší úspěch u všech dětí a potom něco voňavého do vany.
















úterý 1. prosince 2015

Matyldiné první perníčky

Protože na mě po první adventní neděli začaly odevšad vyskakovat fotky krásně ozdobených perníčků, řekla jsem si, že tuto tradici pečení perníčků, zkusím i s Matyldou. 
Googlila jsem nějaký "zdravý" recept, takový, který by mohla i Matylda. Nakonec se s trochou úprav povedl. Matylda byla sice chudák trochu rýmečková a kuckající, nicméně nás velice překvapila a chopila se pečení jako pravá ženská. Jen tu plzničku s námi nepila.
Vydržela k mému překvapení opravdu dlouho - tím se sice celá výroba perníčků docela protáhla, ale co bychom pro její svítící očička neudělaly. Jen Hugo asi nebude velký pekař, protože ten o sobě dával pěkně vědět.
Navíc, motivace byla opravdu veliká - slíbila jsem, že na druhý den může vzít krabičku pro děti do školky. Ráno si to hrdě vykračovala s ozdobenou krabičkou a byla na sebe náležitě pyšná.
 
 







Perníčkové sny


čtvrtek 26. listopadu 2015

Jak jsme vybírali jména

Jak jsem přišla k jménům Matylda a Hugo? Já už od začátku svého prvního těhotenství věděla, že nechci žádné Aničky, Honzíky, Petříky a podobná klasická jména. Teda nic proti těmto jménům - jména to jsou samozřejmě hezká, ale my měli trochu jinou představu.

Když jsem byla těhotná poprvé, byla jsem přesvědčena, že čekáme kluka. Byl o tom přesvědčen i pan doktor. A to dokonce až do cca šestého měsíce.

Tady jsme měli s manželem jasno - kluk bude Hugo. Proč Hugo? Kdysi dávno k nám do lyžařské školky jezdil jeden chlapeček jménem Hugo. Nosil brýle, měl asi 4 roky a byl prostě boží. Měl neuvěřitelné hlášky a každý si ho hned zamiloval. A když ho tatínek oslovoval, znělo to prostě skvěle. Od té doby jsme s mužem věděli, že budeme mít jednou Huga.

No a když se na konci 6. měsíce z Huga vyklubala holčička, byli jsme v pasti. Manžel chtěl Marušku, já Lolu. Ani jeden neměl v plánu ustoupit. Byly to tvrdé debaty, které nikam nevedly. Vyřešilo se to nakonec samo, kdy jsem byla nucena rodit o měsíc a půl dříve a když se sestřička na sále ptala, jak že se malá bude jmenovat, vypadalo ze mě - Matylda. Překvapivě souhlasil i manžel a bylo! Matylda opravdu čekala na své jméno. Sedí k ní naprosto skvěle. To, že je velká bojovnice, myslím, že ve svém krátkém životě už několikrát dokázala a nepřestává dokazovat.

A co že jméno Matylda znamená?

Matylda je ženským křestním jménem s germánským původem. Jméno vzniklo spojením dvou starogermánských slov − „math” s významem „síla” či „moc” a „hildi” s významem „boj”. Jméno Matylda se tak překládá jako „mocná bojovnice”, „mající sílu v boji”. 

A co naše druhé dítě? Tady nám to naštěstí Hugo ulehčil a to, že bude kluk, si nerozmyslel.
Navíc, Matylda a Hugo se k sobě parádně hodí, nemyslíte? Vím, že budou parádní dvojka.

A význam jména Hugo?

Jméno Hugo je originálním jménem pro muže, který srší důvtipem a bystrostí. Dle významu svého jména je muž jménem Hugo plný skvělých myšlenek a má neodolatelné charisma.
Mužské křestní jméno Hugo má germánský původ. Základ jména tvoří německé slovo „hugu“ s významem „mysl“ nebo „duch“. Jméno Hugo se buď vyvinulo přímo z tohoto slova nebo vzniklo z domácké podoby německých jmen začínajících na Hugu- (Hugubald, Huguwin nebo Hugubert, česky Hubert). Jméno Hugo se pak z němčiny překládá jako „duchaplný člověk“ nebo „myslitel“.

pondělí 23. listopadu 2015

Bez Pediped ani krok

    Sice se říká, že člověk by měl koukat dopředu a ne dozadu, ale mě to sem tam chytne a pak sedím a prohlížím fotografie.  Člověk umí uchovávat vzpomínky v paměti, ale co si budeme povídat, ty kouzelné obrázky taky. A já je miluji. Jen trochu bojuji s tím, že nejsem schopna udělat albumy, fotoknihy a podobné. Už si to říkám od narození Matyldy, jen prostě zatím nějak nebyl čas...

   Díky počasí, jsem si vzpomněla na loňský podzim, kdy jsme s Matyldou chystaly vánoční překvapení pro babičky. Když na to teď zpětně vzpomínám, tak se až sama divím, jak jsme focení pro kalendář zvládly. Fotily jsme hned po obědě (takže Matylda nebyla vyspalá), byly asi 3 stupně, a Matlička trochu usoplená. Ale protože je to prostě malá profesionálka, zvládla hodit během asi půlhodinky pár povedených póz a bylo.

   Trochu jsme se sladily, Matyldu jsem navlíkla do jak její, tak mé oblíbené Nolita Pocket a na nožky teploučké měkoučké Pediped boty. Znáte? Je to moc milá značka, jdoucí lehce směrem barefoot (některé modely bych směle mezi bare opravdu zařadila), jiné už ne tak úplně.   Nicméně lze bez okolků tyto boty označit jako "zdravou obuv". Těm nejmenším, kteří se snaží o své první krůčky, bych vybrala např. řadu Originals.  Co je ještě bezva, je přídavná vložka Flex systém, která dokáže botku zmenšit až o půl čísla (tj. cca 3-4mm),  takže my letos využijeme a těšíme se z toho, že botky 100% vydrží celou zimu.
Čím mě ještě tato značka dostala? Tím, jak botky vypadají! Na trhu není až tolik stylových botiček a kozačky Naomi Pediped jsou prostě "wau" a v Matyldiném botníku chybět nesmí. Letos, díky své mini velikosti 36-37, koketuji s myšlenkou, že bych si pořídila stejné jako Matylda. No však koukněte a uvidíte, že vyberete.












Boty: Pediped
Bunda: Replay
Štramplíky + rolák : Nolita Pocket
Vesta: H&M
Čepice + Šála: IKKS

středa 18. listopadu 2015

Hugo na scénu II.

My to focení prostě milujeme.
Ateliérové načančané jste už viděli, ale tentokrát jsme vyrazili do lesa. Tam to totiž máme raději. Navíc si na nás udělala čas naše "rodinná fotografka" Adélka. Proč píšu rodinná? Protože byla prozatím u všech našich důležitých momentů - fotila nám svatbu, můj první pupek, malinkatou Matyldu a tentokrát i můj druhý pupek.
Dokonce se stalo něco nevídaného a pod mírným nátlakem s námi jel i Malin (ovšem chlubit se nemůžeme, protože zase on pod "silným" nátlakem na tyto fotky vyhlásil embargo).
Tak vybírám ty bez něj, i když je to hodně těžké, protože se překonal velice a je skoro na všech.

















Kabátek: Mayoral
Šála a čepice: Mayoral 
Legíny: Zara
Botky: UGG